155

Fulltextové vyhledávání

Drobečková navigace

Zdravotnická záchranná služba Karlovarského kraje > Aktuality > Zlatý záchranářský kříž je na ZZS KVK

Zlatý záchranářský kříž je na ZZS KVK



Datum konání:
7.4.2016

Prezident republiky Miloš Zeman předal ve čtvrtek dne 7. dubna 2016 na Pražském hradě Zlatý záchranářský kříž - ocenění za nejlepší záchranářský čin roku 2015.

Jednou z oceněných byla naše operátorka linky 155, Jana Fojtlová, které gratulujeme. Ocenění dostala za záchranu ročního dítěte, která se odehrála 3. března 2015:

 

Na linku 155 volá vyděšená žena „prosím Vás pomozte mi, mám tady roční holčičku a asi jí zapadlo hroznové víno a nedejchá mi“. Operátorka ZZS KVK okamžitě radí, že má paní položit holčičku přes koleno, hlavičkou dolů a provést několik úderů mezi lopatky, aby se dýchací cesty uvolnily, zároveň zjišťuje adresu, na kterou má vyslat záchranáře. Žena popisuje, že holčička nedýchá delší dobu, že se bouchla do hlavičky, začala plakat a tak jí vzala do náručí a najednou přestala dýchat. Telefonát začíná být náročný, jelikož děťátko začíná modrat a s vyděšenou plačící ženou se těžko komunikuje, navíc je na místě další žena, další děti a další miminko a nelze tak rozpoznat, které dítě pláče. Po položení na zádíčka a záklonem hlavy začíná holčička poplakávat. Operátorka zjišťuje, jestli je už hrozno venku. Žena však odpoví, že už zase nedýchá a chrčí. Operátorka radí, aby opět holčičku otočili a udeřili mezi lopatky, protože hroznové víno musí ven. „Už pláče, pláče“ ozve se radostný hlas ženy. Operátorka slyší pláč děťátka a zjišťuje, v jaké poloze holčička je. „Je pořád hlavou dolů“ odpovídá žena. „Dobře, takže jí zkusíme narovnat.“ radí operátorka a okamžitě zjišťuje „pláče? dýchá? kouká? „. Žena odpovídá, že kouká, ale nepřítomným pohledem. Operátorka uklidňuje ženu „nevadí, sanitky k vám jedou, jedou z Jáchymova, jede k vám lékař, jede tam sestřička, budou tam za chvilku, ale holčička nám musí dýchat“. Holčička dýchá a operátorka uklidňuje ženy, že s nimi zůstane na telefonu. „Už jsme ji daly do stabilizovaný“ ozve se v telefonu. Operátorka okamžitě reaguje, aby děťátko v žádném případě nedávaly do polohy na bok, ale položily jej na záda a lopatky podložili třeba složenou utěrkou, aby docílily mírného záklonu hlavy. Operátorka zjišťuje, jak to s holčičkou vypadá a jestli reaguje na oslovení. Dýchání je v pořádku. Holčička pláče a situace se začíná uklidňovat, operátorka slibuje ženám, že s nimi zůstane na telefonu, než dorazí záchranáři a snaží se uklidnit plačící ženu, která si situaci vyčítá. Po celou dobu má operátorka za to, že se jedná o maminku holčičky. Druhá žena, se kterou nyní komunikuje, jí sdělí, že je sousedka a druhá žena je teta dítěte, protože jeho matka je nemocná. Děťátko začíná zvracet a tak operátorka instruuje ženy, jak mají postupovat nyní. Najednou je slyšet pláč dítěte, operátorka zjišťuje, které z dětí pláče. „To správné, které má“ ozve se na druhé straně hlas sousedky. „Tak to je správný, jen ať nám pláče, dává nám vědět, že je tu s námi“ uleví se operátorce. Dále žádá sousedku, aby ihned zavolali matce holčičky a informovali ji o tom, co se děje a že holčičku určitě záchranka odveze k dalšímu vyšetření a tak je nutné dovést doklady dítěte. Záchranka už je u domu a tak se operátorka loučí s ženami, aby mohly volat mamince.