V letních měsících se Jesenická přehrada stává místem, kde se setkávají nejen rekreanti a sportovci, ale také složky integrovaného záchranného systému. Jednou z nich je Vodní záchranná služba ČČK Jesenice, se kterou úzce spolupracuje zejména naše zdravotnické operační středisko.
Právě na tuto spolupráci jsme se tentokrát zaměřili během naší návštěvy přímo u vodních záchranářů na Jesenici. Cílem bylo poznat jejich prostředí, způsob práce, a především si ještě více přiblížit vzájemnou spolupráci mezi vodními záchranáři a zdravotnickým operačním střediskem.
Spolupráce mezi operačním střediskem Zdravotnické záchranné služby Karlovarského kraje a Vodní záchrannou službou ČČK Jesenice má v praxi velmi konkrétní podobu. Pokud zdravotnické operační středisko přijme tísňové volání týkající se události v oblasti působnosti vodních záchranářů, může je aktivovat jako first respondery. Pokud se jedná o kritický stav, automaticky se jim výzva posílá do služebního telefonu a vodní záchranáři mohou okamžitě vyjet. Ti mohou být na místě často rychleji než pozemní posádka zdravotnické záchranné služby a zahájit potřebnou první pomoc. Jejich výhodou je také znalost místního prostředí a možnost pohybovat se přímo na vodní hladině. Pro operátory zdravotnického operačního střediska je proto znalost místních podmínek a možností vodních záchranářů velmi důležitá. I proto jsme se rozhodli strávit část služby přímo s nimi a poznat jejich práci zblízka.
Místní skupina Vodní záchranné služby ČČK Jesenice působí na Jesenické přehradě již téměř 60 let. Během letní sezóny má své zázemí v blízkosti sportovního areálu Dřenice, odkud její členové zajišťují dohled nad vodní hladinou a jsou připraveni zasáhnout v případě zdravotní nebo technické události. Místní skupinu tvoří 14 členů s různými kvalifikacemi pro poskytování první pomoci, technické zásahy a záchranu tonoucích.
Jejich činnost ale není pouze sezonní. Během školního roku se věnují také dětem v rámci plaveckého oddílu. Ty se zde kromě zdokonalování v plavání učí také základům první pomoci a postupně se připravují na působení u vodní záchranné služby. Mladí členové se navíc účastní soutěží a dosahují úspěchů i na celorepublikové úrovni. Řada jejich odchovanců následně pokračuje u dalších složek integrovaného záchranného systému, například u hasičů nebo policie. Jedním z aspektů, který nás během návštěvy zaujal, je skutečnost, že členové místní skupiny vykonávají svou činnost dobrovolně a ve svém volném čase.
Co dělat, když se někdo topí? Na tuto otázku jsme se během návštěvy zeptali také předsedy místní skupiny Bc. Martina Schmida, který se vodní záchraně věnuje již 25 let. Základním pravidlem je podle něj především zachovat klid a co nejrychleji přivolat odbornou pomoc. V případě zdravotních potíží je určena tísňová linka 155, prostřednictvím které může zdravotnické operační středisko aktivovat potřebné síly a prostředky včetně vodních záchranářů. V případě, že se například plavidlo dostane do nesnází, je možné využít také tísňovou linku 112. Při záchraně tonoucího je zároveň nutné myslet především na vlastní bezpečnost. Neodborný pokus o přímou záchranu může skončit ohrožením života zachraňujícího. Pokud je to možné, je vhodnější využít dostupné záchranné prostředky nebo plavidlo a co nejrychleji přivolat profesionální pomoc.
Návštěva Vodní záchranné služby ČČK Jesenice pro nás nebyla jen zajímavou zkušeností, ale především možností lépe poznat naše kolegy, se kterými se při řešení událostí u vody pravidelně setkáváme. Dobrá spolupráce mezi operačním střediskem, vodními záchranáři a dalšími složkami integrovaného záchranného systému je důležitá zejména v situacích, kdy rozhodují minuty nebo dokonce vteřiny.
Bc. Vítek Dytrych
