TOXICKÝ ÚČINEK OXIDU OHELNATÉHO NEJEN V DOBĚ TOPNÉ SEZÓNY

Nejen topná sezóna představuje dvě základní život ohrožující nebezpečí a to toxický účinek oxidu uhelnatého a požár. Oxid uhelnatý je bezbarvý neviditelný plyn bez zápachu a je lehčí, než vzduch. Je přítomen prakticky u každého hoření, závisí pouze na jeho koncentraci.Obvyklé jsou mírnější příznaky jako nevolnost, zvracení, bolesti hlavy nebo na hrudi, závratě, bušení srdce, slabost, psychické příznaky. Při závažnějším stupni přistupují neurologické příznaky jako například dvojité vidění, porucha řeči, dále dochází k poruše vědomí různého stupně až ke smrti. Otrava oxidem uhelnatým však zdaleka vždy nemusí končit úmrtím, pokud je první pomoc poskytnuta včas. Rozhodující pro první pomoc je okamžité přerušení produkce plynu, evakuace postiženého ze zamořeného prostoru a rychlé zahájení účinného odvětrávání, je-li to možné. Nezbytné při těchto úkonech je dbát na vlastní bezpečnost a v zamořeném prostředí se pohybovat pouze minimální nezbytnou dobu, pouze za účelem záchrany postiženého. Na lince 155 Vám naše operátorky poradí, jak v těchto případech postupovat a jak začít poskytovat první pomoc pacientovi.

V těchto případech je prostředí nebezpečné i pro složky integrovaného záchranného systému, které vyjíždějí pomoci. Proto jsou již všechny výjezdové skupiny Zdravotnické záchranné služby Karlovarského kraje vybaveny CO detektory.

„Se zahájením topné sezóny byly všechny výjezdové skupiny ZZS KVK jak rychlé zdravotnické pomoci (velká sanitka se záchranáři), tak Rendez-vous (malá sanitka s lékařem), vybaveny detektory oxidu uhelnatého. Byl tak doplněn stávající stav, kdy byly vybaveny pouze výjezdové skupiny s lékařem. ZZS KVK používá model Pac 5500 od firmy Dräger, který jako první v republice testovala v provozu. Detektory byly zakoupeny z dotace MZ ČR na krizovou připravenost. Zlepší se tak ochrana výjezdových skupin před možnou intoxikací a současně se zrychlí i diagnostika na místě.“ představil aktuální stav připravenosti výjezdových skupin ZZS KVK David Šteindl, vedoucí oddělení krizové připravenosti ZZS KVK.

„V roce 2014 vyjížděli záchranáři k celkem 35 pacientům, kteří se nadýchali oxidu uhelnatého. Jednalo se 6 pacientů ve věku od 0 do 17 let, 14 pacientů ve věku od 18 do 44 let, 2 pacienty ve věku od 45 do 59 let, 8 pacientů ve věku od 60 do 70 let a 5 pacientům bylo více než 70 let. Na místě bylo ošetřeno a bez nutnosti další péče ponecháno 5 pacientů, ostatní byli transportováni do zdravotnických zařízení. Nejvíce pacientů (13) bylo v měsíci říjnu.

V roce 2015 vyjížděli záchranáři k celkem 23 pacientům. Jednalo se 3 pacientů ve věku od 0 do 17 let, 10 pacientů ve věku od 18 do 44 let, 4 pacienty ve věku od 45 do 59 let, 2 pacienty ve věku od 60 do 70 let a 4 pacientům bylo více než 70 let. Na místě byli ošetřeni a bez nutnosti další péče ponecháni 4 pacienti, ostatní byli transportováni do zdravotnických zařízení. Nejvíce pacientů (8) bylo v měsíci srpnu.

Poslední případy požárů byly v Karlových Varech, kde bylo evakuováno 5 bytů. Tato událost se obešla bez zranění. Dobrý konec však neměly dva další případy, kdy jeden člověk uhořel při požáru domu v Sokolově a dva lidé při požáru v Chebu.“ uvedla MUDr. Adriana Kotrchová, zástupce ředitele ZZS KVK pro zdravotní péči a výjezdová lékařka.

Nejlepším léčebným opatřením je ale prevence. Zabránit vzniku nebezpečného plynu lze například důslednou péčí o čistotu a funkčnost komínů, pravidelné dodržování revizí kotlů, atd. Před zvýšenou koncentrací CO, ale i požárem nás dokáží varovat speciální senzory a čidla, která lze komerčně zakoupit ve specializovaných obchodech a umístit v domácnostech.