Tři písmenka, která skrývají jedno z nejzákeřnějších a nejčastějších příčin úmrtí, které nebyly způsobeny úrazem. Připomeňme si tedy, co tato písmena znamenají, jaké jsou příznaky nemoci a co dělat v případě, že se s touto nemocí setkáme.
V odpoledních hodinách nabírá operátorka Sofie svou další výzvu. Na druhé straně tísňové linky 155 se ozývá starší paní, která ji sděluje, že přišla z práce a nezdá se jí stav manžela. Sofie se snaží zjistit stav pacienta a dotazuje se, jestli pán normálně mluví a komunikuje. Volající potvrzuje, že manžel komunikuje, ale stěžuje si, že mu dřevění jazyk. Operátorka zjišťuje adresu, kam má vyslat záchranáře.
Operátorka Sofie: „Můžete mi dát pána na ucho, abych se ho zeptala, jak se cítí?
Volající předává telefon, ale pacient těžkým hlasem odpovídá, že to nepůjde. Operátorka Sofie zjišťuje stav dýchání a ptá se volající, s čím se pán léčí. Vylučuje nemoci související s dýcháním a srdeční potíže. Zaměřuje se na potíže s mluvením, zmatenost a špatné vyjadřování.
Operátorka Sofie: „Ať se na Vás zkusí usmát, jestli to půjde“.
Volající: „Usměj se na mě, paní říká. Zkusíš to? Nejde ti to? Nejde mu to.“
Sofie zjišťuje další skutečnosti, jako jsou promodralé rty a barva v obličeji, ale také omezení v pohybu.
Sofie: „Ještě se Vás zeptám, když by Vám měl zmáčknout ruku, zvládne to oběma rukama, nebo jen jednou?“
Volající potvrzuje, že pán je schopen ovládat obě ruce stejně.
Sofie: „Ještě mi povězte, jak dlouho tyto potíže trvají?“. Volající odpovídá, že přišla domů, dali si oběd a hned po té začaly potíže.
Vzhledem k tomu, že volající sdělovala, že se pánovi hůře dýchá, nastala ještě další otázka operátorky Sofie, jestli pacient sedí nebo leží. Volající odpovídá, že ho nechala raději ležet.
Sofie: „Tak ho raději posaďte, bude se mu lépe dýchat. Pokud si nezvládne sednout, tak mu alespoň dejte několik polštářů pod záda, aby byl v polosedě, hlavně opřený.“. Z pozadí je slyšet sténání pacienta, který má se zvedáním potíže. Sofie ujišťuje volající, že pomoc je již na cestě „Ta sanitka už je na cestě, já se vám snažím jen pomoct do doby, než budou na místě.“ Operátorka kontroluje, jestli se pacientovi ulevilo, alespoň co se dýchání týče a jestli stále komunikuje s manželkou a je schopen pohybu. „Slyším, že je to trošičku lepší?“ ujišťuje se Sofie. Manželka potvrzuje zlepšení dýchání.
Sofie: „Dobře, sanitka už je na cestě. Kdyby se cokoli zhoršilo, než záchranáři dorazí, okamžitě znovu vytočte 155, kdyby pán kolaboval a tak dále. Budeme se mu zase snažit společně pomoct.“
Volající: „Oni se mi na něj podívají, že jo, a řeknou mi.“
Sofie: „Nebojte se, určitě ho zkouknou a kdyby to bylo něco závažnějšího, tak ho samozřejmě odvezou do nemocnice. Nikdo v rodině není pozitivní na koronavir, nebo teplota a kašel není?“
Volající potvrzuje, že ani u jednoho z nich nejsou příznaky virového onemocnění.
Sofie: „Tak, teď ať hezky dýchá, hezky ho uklidňujte. Připravte si roušky, zatím mu jí nedávejte, aby se mu teď ještě nepřitížilo. Nasadíte si je, až přijedou. Děkuji za spolupráci.“
CMP, tedy cévní mozková příhoda, neboli iktus, mrtvice, stroke je onemocnění, které přichází bez varování, nemá bolestivé projevy a také prvotní příznaky nebývají tak agresivní, o to je situace nebezpečnější, protože jsou také často podceňovány.
29. října vyhlásila Světová zdravotnická organizace (WHO) a Světová organizace pro mrtvici (WSO) jako Světový den CMP. Ten má připomenout rizika tohoto onemocnění, které může potkat každého z nás.
Příčinou tohoto onemocnění je krevní sraženina, která brání průtoku krve do určité části mozku, následkem je často jeho poškození z důvodu nedostatečného okysličení. Jde o velmi častá a závažná onemocnění, která mohou způsobit trvalé následky nebo končit fatálně. Řadí se mezi onemocnění s vysokým rizikem úmrtnosti spolu s onemocněními kardiovaskulárního aparátu a zhoubnými nádory. V neurologii jsou vůbec nejčastější příčinou jak úmrtnosti, tak invalidity nemocných. Dochází ale i k posunu výskytu CMP do mladších věkových kategorií.
Až 90 % nemocných s mozkovou mrtvicí udává některý z hlavních rizikových faktorů, mezi které patří např. vysoký krevní tlak, nedostatek pohybu, nezdravá strava, vysoký cholesterol, nadváha, kouření, nadměrná konzumace alkoholu, onemocnění srdce a cukrovka.
Mezi typické příznaky patří náhlá porucha řeči nebo hybnosti končetin pokles koutku úst, necitlivost v tváři nebo v končetinách, porucha vidění či zmatenost. Může ale také jít o slabost, závratě, problémy s koordinací, velmi silná bolest hlavy, někdy i ztuhnutí krku.
Při podezření na CMP je třeba neváhat a rychle jednat. Tedy volat tísňovou linku 155, buď samotným vytočením čísla, nebo skrze aplikaci Záchranka. A to i pokud si nejste zcela jisti, zda jde opravdu o cévní mozkovou příhodu. Naši zkušení operátoři zdravotnického operačního střediska přesným a cíleným vyptáváním dokáží stav posoudit. Nyní mohou také využít videohovoru. Dále budete postupovat podle pokynů operátora linky 155, zejména kontrolovat vědomí a dýchání.
Včasné rozpoznání příznaků a přivolání odborné pomoci může nejen zachránit život pacienta, ale také mu dává šanci na další kvalitní život bez následků. U tohoto onemocnění jednoznačně platí, že jde zejména o čas.