Fulltextové vyhledávání

Drobečková navigace

Zdravotnická záchranná služba Karlovarského kraje > Aktuality > Příběhy o záchrance > ŽIVOT V PRVNÍ LINII V DOBĚ KORONAVIROVÉ

ŽIVOT V PRVNÍ LINII V DOBĚ KORONAVIROVÉ



Datum konání:
28.4.2020

ROK 2020, ROK ZMĚN A VSTUPU DO NEZNÁMA

year-5047367_1280.png

 

Rok 2020 probíhal od samého začátku nějak jinak, než roky předchozí. Na začátku roku proběhlo mnoho zásadních změn, byly ale očekávané a mohli jsme se na ně připravit. Na konci ledna se zdálo, že se dostane vše do normálních kolejí a budeme moci dále pokračovat v naší standardní práci a rozpracovaných projektech. Místo toho ale nastal kolotoč změn opravdu nečekaných a připadali jsme si, dovolím-li si parafrázovat ze Saturnina, jako kdybychom na poklidné zimní procházce šlápli omylem na zasněžený tobogán, který nebyl vidět, podjely nám nohy a rozjeli jsme se do neznáma, přičemž zastavit je nemožné.

Z Číny, z provincie Wu-Chan, začaly stále častěji přicházet zprávy o jakémsi kmenu koronaviru. Zpočátku to vypadalo jen na další sérii nám poněkud vzdálených zpráv z exotické země. Brzy se ale ukázalo, že tentokrát se bude část této „exotiky“ odehrávat i v Evropě, Českou republiku nevyjímaje. Dne 19. 2. 2020 byla svolána Krajská epidemiologická komise, na které byly poprvé shrnuty ucelené informace o epidemii (později pandemii) koronaviru. Tuto událost lze asi považovat za jakési „oficiální entrée“ mediálně proslaveného viru do našeho kraje. Následovala jednání ředitelů všech záchranný služeb za přítomnosti ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha se svým náměstkem profesorem Prymulou a s premiérem Andrejem Babišem. Od počátku bylo jasné, že se setkáváme se situací pro všechny zúčastněné atypickou, neznámou. Počáteční tápání vlády vedlo k řadě rozhodnutí a nařízení, z nichž mnohá neplatila déle než 24 hodin. Na úrovni kraje to znamenalo, že byla několikrát týdně včetně víkendu svolávána bezpečnostní rada ve snaze reagovat na průběžně se měnící pokyny.

Pro naši záchranku tato situace znamenala změnu s velkým Z. Museli jsme ihned reagovat na nové informace, zajistit pomůcky pro naše zaměstnance, abychom je co nejvíce ochránili, bylo nutné nastavit specifická pravidla, přibyly nové činnosti, nové situace.

Rádi bychom se s vámi v několika následujících dnech podělili a seznámili vás s pracovním životem lidí v první linii. Jde o rozsáhlé téma, ale během týdne se pokusíme shrnout situaci, kterou se již dva měsíce snažíme ustát.

 

ZMĚNY NA ZDRAVOTNICKÉM OPERAČNÍM STŘEDISKU A REŽIMOVÁ OPATŘENÍ

1.jpgNa zdravotnickém operačním středisku se více než kde jinde projevilo znepokojení občanů z novinky jménem Covid 19. Nárůst telefonických dotazů a ztížení práce zaznamenala linka 155 již v době, kdy nebyl Covid 19 prokázán na našem území. Jednalo se o dobu zimních dovolených o jarních prázdninách, kdy se mnoho lidí vracelo ze zahraničí. Operátoři museli zjišťovat u každého volajícího cestovatelskou anamnézu, navíc den ode dne přibývaly další a další státy, které se považovaly za rizikové.

Samozřejmě se cestovatelská anamnéza dotkla také našich zaměstnanců. Každý zaměstnanec, který byl v zahraničí (v rizikovém státu) či měl blízký kontakt s někým, kdo tam byl, nahlásil tuto skutečnost vedení a „závodnímu lékaři“ a byly hlídány příznaky. Vzhledem k tomu, že do našeho kraje jezdili také cizinci, začali jsme se zásobovat rouškami.

 

V tu dobu jsme ještě nevěděli, že to nejhorší teprve přijde.

V druhé polovině února, po informacích, které proběhly médii, v souvislosti s koronavirem a vládními nařízeními, telefony na lince 155 doslova nepřestaly zvonit. Nebylo to ale proto, že by najednou tolik lidí mělo akutní problémy, které by záchranáři vyjeli řešit. Projevil se strach a panika. Jak naši operátoři, tak operátoři linky 112 zodpovídali dotazy a snažili se volající uklidnit. K drtivé většině těchto volajících nebylo potřeba ani vyslat sanitku. Jednalo se například o dotazy typu „Jak se ten koronavirus projevuje? A co máme dělat“, „Nemohu se dovolat na hygienu. Nemohu se dovolat praktickému lékaři či na informační linky“ nebo „Bolí mě hlava, mám 37,1 °C, může to být ono?“. Právě z důvodu zvýšení rizika obsazenosti tísňových linek, na které souběžně volali pacienti, kteří naši pomoc skutečně potřebovali, byli zřízené další linky pro tyto typy dotazů.

V naší republice i kraji se začaly potvrzovat první případy Covid-19 pozitivních pacientů. Bylo tedy nutné připravit jednotlivé scénáře a režimová opatření. Ty se týkaly zabránění proniknutí viru mezi zaměstnance záchranky. Prvním režimovým opatřením bylo uzavření vstupu na zdravotnické operační středisko. Jednak jde o klíčové pracoviště, které je těžko nahraditelné a navíc je zde malý počet zaměstnanců, kteří jsou také těžko nahraditelní.

Po „izolaci“ zdravotnického operačního střediska jsme naplánovali další opatření, která směřovala nejprve k výjezdovým skupinám a dále k ostatním zaměstnancům. Jednalo se o minimální kontakty mezi sebou, logistiku doplňování ochranných pomůcek atd. K těm nejhorším scénářům, které by se dotýkaly výjezdových skupin, jsme prozatím nemuseli přistoupit. To zejména proto, že nám dosud fungují ostatní opatření, která zaměstnanci ukázkově dodržují.

Informativní hovory na lince 155 se podařilo odklonit, nicméně úbytek práce na operačním středisku nenastal. Oproti předešlému roku se počet volání enormně zvýšil, navíc zjišťování informací z hovorů bylo komplikovanější. Například v třetím březnovém týdnu se počet volání zvýšil o 700 oproti minulému roku. Konkrétní srovnání můžete shlédnout na grafu v obrázku.

koronavirus FINAL.jpg

Operátoři linky 155 jsou zvyklí z hovoru volajícího vytěžit co nejvíce důležitých informací o zdravotním stavu pacienta. Nyní však kromě primárních potíží, jako je třeba úraz nebo cévní mozková příhoda a podobně, musejí u všech pacientů zjišťovat, jestli nejsou přítomny také příznaky koronaviru. Tyto informace jsou důležité právě pro ochranu našich záchranářů, ale také pro ochranu ostatních zdravotníků, kteří pacientovi poskytnou péči ve zdravotnickém zařízení. Zjišťování příznaků však komplikuje hned několik věcí. V první řadě je to rychlost. Informaci musejí operátoři zjistit před výjezdem záchranářů, kteří musí v případě potřeby připravit použít vhodné osobní ochranné pomůcky. Na druhou stranu není možné hovor, respektive vyslání sanitky zdržovat, protože pořád jde o život ohrožující stavy nebo zajištění rychlé zdravotnické pomoci a rychlý transport pacienta do zdravotnického zařízení. Situaci také ztěžuje fakt, že mnoho pacientů nemá transparentní příznaky, nebo příznaky nemá vůbec žádné. Dále existují pacienti, kteří se z nějakého důvodu bojí tuto informaci sdělit a i když příznaky mají, zatají je. Přitom jsou pro nás pro všechny tyto informace tak důležité.

 

ZÁSOBOVÁNÍ POMŮCKAMI

92749135_3989301257754313_4245185292144738304_o.jpgAsi nejvýraznější problém, který jsme řešili od samého začátku, bylo zásobování jednotlivých složek a především pracovníků v první linii osobními ochrannými pracovními pomůckami (OOPP) a dezinfekčními prostředky. Vláda se rozhodla veškeré dostupné OOPP odkoupit a následně centrálně distribuovat prostřednictvím krajských úřadů.

Limitované množství těchto pomůcek, jejichž okamžité zásoby byly rozebrány snad během dvou dnů, a velmi rigidní způsob distribuce prohloubil jejich katastrofální nedostatek zejména u zdravotníků. V prvních dnech této krize bylo hlavní pracovní náplní vedoucích pracovníků organizace shánění OOPP doslova ze dne na den.

Během pár dní se vyrojily nabídky různých nově vzniklých výrobců i překupníků, kteří nabízeli roušky, nebo respirátory, dezinfekci, apod. Byli mezi nimi také solidní lidé, kteří se snažili skutečně řešit nastalou situaci a kterým patří dík. Měli bychom si jejich jména pamatovat i po skončení těchto událostí.

Když byla situace se zásobením (nejenom) zdravotníků nejvíce vyhrocená a následkem vládních opatření a zavedení de facto plošné karantény se téměř zastavil chod našich běžných životů, došlo k něčemu, co jsme dlouho nezažili. Zvedla se obrovská vlna lidské solidarity. Řada lidí začala doma vyrábět látkové roušky, které nám pak nosili bez jakéhokoliv nároku na finanční odměnu. Následovaly obličejové štíty vyrobené na 3D tiskárnách.

Situace se zásobováním OOPP a dezinfekcí je již klidnější. Nedá se říct, že je zcela vyřešená, nicméně již nežijeme ze dne na den, ale plánujeme alespoň v týdnech.

Nejen zásobování záchranářů OOPP s sebou ale přineslo starosti. Další, co bylo potřeba vyřešit, bylo jejich používání-spotřeba. Museli jsme vymyslet systém, jak a jaký typ OOPP bude použit na výjezdu ke konkrétním skupinám pacientů tak, aby nedošlo ke „zbytečnému“ použití a zároveň byli naši záchranáři vždy dostatečně chráněni. Vše samozřejmě ruku v ruce se zásobami, které jsme měli k dispozici.

Dalším úskalím v oblasti OOPP bylo oblékání samotných výjezdových skupin. Operátoři na lince 155 museli důkladně vyzpovídat každého volajícího a vyhodnotit riziko. Jakmile z informací vyplynulo podezření, že by pacient mohl mít příznaky odpovídající průběhu nákazy Covid 19, předali tuto informaci výjezdové skupině. Získání informace muselo proběhnout velmi rychle, protože výjezdová skupina se musí před výjezdem kompletně obléci do ochranných pomůcek, tedy nejen respirátor a štít, který by si zvládli navléct během chvilky, ale také celotělový oblek, dvojité rukavice apod. Příprava musí být co nejrychlejší, aby se co nejvíce zkrátila dojezdová doba k pacientovi. Tento postup, na který jsme sice zvyklí, ale využíváme jej maximálně několikrát za rok, se stal denním chlebem. Výjezdové skupiny tedy musejí v co nejkratším čase stíhat ještě oblékání všech OOPP, ve kterých pak tráví poměrně dlouhou dobu - od výjezdu, přes ošetření pacienta až po jeho předání ve zdravotnickém zařízení.  Po návratu na výjezdovou základnu musejí oblek a ostatní ochranné pomůcky bezpečně zlikvidovat či je připravit k dekontaminaci. Nemluvíme tady o minutách, ani desítkách minut, často je to více jak hodina. Při současných teplotách a přibývajících výjezdech v těchto oblecích, se jedná o velký diskomfort.

 

MOBILNÍ ODBĚROVÉ SKUPINY – TESTOVÁNÍ NA POZITIVITU COVID-19

IMG-20200501-WA0002.jpgPo několika dnech, kdy se epidemie začala výrazněji šířit, bylo třeba zajistit odběry občanů, u kterých vzniklo podezření na přítomnost koronaviru. Krajský úřad Karlovarského kraje, coby zřizovatel, požádal záchranku o vytvoření mobilních odběrových skupin. Tento úkol se netýkal jen našeho kraje, ale byl celorepublikový. Na podkladě jednání předsedy vlády a ministra zdravotnictví proběhlo jednání s řediteli záchranek, hygienických stanic a nemocnic. Při něm bylo předurčeno složení i financování těchto organizačních jednotek.

Na nás tedy bylo během pár dní zorganizovat celý systém. Tedy vyčlenit sanitní vůz, sestavit odběrové týmy, naplánovat směny, posílit operační středisko o další operátorku, která bude řešit logistiku odběru pacientů a zkoordinovat se s Krajskou hygienickou stanicí, která byla zdrojem údajů o občanech s podezřením na nákazu Covid-19. Bylo potřeba vyřešit další ochranné pomůcky a odběrový materiál. To s sebou neslo také řešení předávání odebraného materiálu do laboratoří a likvidaci potenciálně infikovaných ochranných pomůcek. První mobilní odběrová skupina vyjela do terénu dne 10. 3. 2020 s tím, že se bude realizovat cca 5 – 10 odběrů za den. Za pár dní, jsme však překročili počet 30 odběrů za den a do týdne jsme museli vytvořit druhou odběrovou skupinu, jelikož se potřeba testování zvyšovala. Odběrové sanitky tak křižovaly kraj od rána do pozdních odpoledních hodin, někdy i večerních.

Následně byla zřízena stacionární odběrová místa v areálu nemocnic v Karlových Varech a v Chebu a společný způsob online komunikace mezi Zdravotnickým operačním střediskem, odběrovými skupinami a Krajskou hygienickou stanicí. To vše při provozu a řízení mobilních odběrových sanitek. Od poloviny dubna byly do systému na celorepublikové úrovni zařazeny i mobilní odběrové jednotky armády. Ty jsou rovněž řízené zdravotnickým operačním střediskem naší záchranné služby.

Jak vysoká je rizikovost nákazy koronavirem u odběrové skupiny a jaká u záchranářů?

Odběrová sestra neodebírá pouze nakažené pacienty, ale všechny, u kterých je nějaký důvod je testovat. Podle aktuálních čísel tedy v cca 93 % případů ošetřuje pacienta, který je negativní, pouze v 7 % případů přijde do kontaktu s Covid-19 pozitivním pacientem. U každého pacienta stráví pár minut odběrem, prakticky se ho nemusí téměř dotknout. Dopředu ví, že pracuje s rizikovým pacientem. Podobný poměr nakažených a nenakažených pacientů se vyskytuje i při práci u výjezdových skupin ZZS. Riziko setkání se s nakaženým pacientem je prakticky stejné jako u zdravotníků, kteří zajišťují odběry osob s podezřením na nákazu Covid-19. Členové výjezdové skupiny navíc pacienta ošetřují, případně transportují v uzavřeném prostoru sanitky a v poměrně těsném kontaktu s ním tráví víc času než odběrová sestra.

Opakovaně se již stalo, že až dodatečně v nemocnici byla prokázána pozitivita u pacienta, který byl ošetřován našimi záchranáři. Jak jsme již zmiňovali, jde o případy, kdy volající zatajil informace o příznacích nemoci Covid-19 nebo se u něj příznaky prostě neprojevily.

  

ZMĚNY V DOBĚ KORONAVIROVÉ A JAK SI STOJÍME

93208839_4003738886310550_1927717666181611520_o.jpg

Od března jsme obdrželi 65 volání na tísňovou linku 155, která souvisela s nutností poskytnutí zdravotní péče Covid-19 pozitivním pacientům. K těmto pacientům vyjelo 74 výjezdových skupin v sanitních vozech, tedy 9 RV (malá sanitka s lékařem) a 65 RZP (velká sanitka se záchranářem). Z těchto výjezdů vyplynulo 24 karantén dle mimořádného opatření MZ ČR. Toto nařízení říká, že zaměstnanec, který přišel do kontaktu s Covid-19 pozitivním pacientem bez použití přiměřených OOPP, dodržuje 14denní karanténu od data tohoto kontaktu, a to bez ohledu na to, jestli jeho testy vyjdou negativní nebo pozitivní.  Uvedený počet karantén vznikl zejména v počáteční fázi výskytu Covid-19 na území našeho kraje. Hlavní příčinou byla kombinace bezpříznakového pacienta a snaha o racionální využívání OOPP. Nyní má ZZS KVK stanoveno používání přiměřených OOPP na každý výjezd, čímž jsme množství karantén de facto úplně eliminovali. Někteří naši zaměstnanci vezli už Covid-19 pozitivního pacienta opakovaně, někteří ještě vůbec. Stav odpovídá výskytu nemocných na území kraje, tedy v tomto ohledu jsou naše nejvytíženější posádky na území okresu Cheb.

 

Pro naše zaměstnance, potažmo celou organizaci není celá situace lehká. Začaly se hromadit pro nás nové úkoly, které bylo třeba nějakým způsobem uchopit a vyřešit na organizační i legislativní úrovni, a které nějakým způsobem zasáhly do našich profesních a občas i soukromých životů.

91602150_3187588704608012_8107185670998458368_o.jpgPrůměrný počet výjezdů nenarůstal, změnila se spíše struktura výjezdů. Logicky nastal úbytek dopravních nehod, pracovních úrazů a dalších zranění souvisejících s běžným životem před nouzovým stavem. Co se ale změnilo velmi, je příprava záchranářů na výjezd, která je mnohem komplikovanější a časově náročnější, stejně jako práce operátorů tísňové linky. Zaměstnanci museli začít striktně dodržovat opatření, která byla v podstatě novinkou v naší práci a věděli, že sebemenší chyba či opomenutí způsobí velké problémy. Důraz je kladen nejen na použití vhodných ochranných pomůcek, ale také na dokonalou dezinfekci vnitřních prostor sanitního vozu, včetně přístrojů a ostatního vybavení. Dále probíhá dezinfikování sanitních vozů ozonovým generátorem. Pro tento druh dezinfekce jsme využili nabídek soukromých firem, které ji provedly zcela zdarma. Následně jsme pak pořídili vlastní generátory ozónu. Museli jsme zastoupit převozy dopravní zdravotní služby, které se týkaly infikovaných pacientů, jež bylo nutné transportovat například na hemodialýzu a zpět. Nastala také změna schématu směřování pacientů pro omezení akutní péče v chebské nemocnici. Navíc přibyla organizace již zmíněných mobilních odběrových skupin. Dočasně byla modifikována práce vzdělávacího a výcvikového střediska, které se nyní zaměřilo na tvorbu instruktážních videí.

Zhoršily se také pracovní podmínky. Bylo nutné na základě vládního nařízení vydat přechodný zákaz čerpání dovolených zdravotníků, takže nebyla možnost relaxace v tomto náročném období. Nastala doba povinných karantén, které způsobily výpadek zaměstnanců a ostatní museli jejich práci nahradit.

Setkáváme se s názory, že je to naše práce a za tu jsme byli, jsme a budeme placeni. Naše práce se velmi změnila. Na druhou stranu musíme také říct, že se setkáváme s mnoha projevy uznání, respektu a pochopení, ať už je to slovní podpora nebo přinesení čehokoli, co nás podpoří a co nám pomůže v téhle situaci.


plyšák Kryštůfek