Tři nové sanitky se hlásí do službyAutor: Petr Toman
O tom, jak to nyní v této organizaci funguje a co se chystá nového, jsme hovořili s jejím ředitelem Romanem Sýkorou.
Velkou bolístkou zdravotnické záchranné služby byl vozový park, ten se v současné době obnovuje. Jak to pokračuje a jak to bude vypadat do budoucna?
V současnosti je vše lepší, máme od podzimu roku 2014 pět nových sanit na operativní leasing a jedno vozidlo pro lékaře v setkávacím systému. Dalších pět sanitek a jedno malé sanitní vozidlo pro systém Rendez-vous očekáváme nyní v létě. Na podzim letošního roku bude dodáno 14 zcela nových sanitních vozidel té nejvyšší kategorie, takzvaných mobilních jednotek intenzivní péče. K tomu všemu musíme připočítat nový sanitní vůz pro převozy novorozenců, který byl dodán v únoru letošního roku.
Jak moc potřebné je pro vás zavést nové vozy do služby? A chystáte nějaké speciální sanitky?
Tato obnova byla skutečně zapotřebí a díky dotačním titulům i dotacím zřizovatele se daří realizovat takto náročný úkol, jako je obnova vozového parku ZZS KVK. Novinkami by měly být nové sanitky, které budou schopné transportovat velmi obézní pacienty. Původně, v minulosti, jsme chtěli jen jednu, ale nyní žádáme v dotačním programu Ministerstva zdravotnictví rovnou o tři.
V minulých letech byly problémy s financemi a hospodařením záchranky, jak je to nyní?
Záchranka hospodaří dobře, vyrovnaně a nezdá se, že by se to mělo v nějaké krátké době změnit. Je ale třeba vnímat dvě polohy našeho hospodaření. První z nich je, že úhrady od pojišťovny tvoří pouze něco málo přes 40 procent příjmů záchranných služeb a zbytek provozu je hrazen z tzv. provozní dotace. Tu poskytují kraje jako zřizovatelé. Druhým pohledem je pořizování investic. Což již z výše popsaného vychází tak, že jsme zcela závislí na poskytnutých dotacích zejména od Karlovarského kraje, státu či Evropské unie.
V celé České republice chybí lékaři, jak je na tom krajská záchranka? Jak tuto situaci řešíte?
Lékaři chybí, nejsou a jejich průměrný věk je stále vyšší. Máme 20 úvazků lékaře a asi 8 aktivních externistů. Tito lékaři musí obsadit služby nepřetržitě 24 hodin 7 dní v týdnu v pěti výjezdových skupinách s lékařem v Karlovarském kraji.
Tito jsou pak k dispozici dalším 19 výjezdovým skupinám se záchranáři. Průměrný věk lékaře ZZS KVK je 55 let i přesto, že jsme nedávno přijali lékaře třicátníka. Taková věková skupina je ale spíše na záchrankách výjimkou. Velice si vážím starších lékařů, některým, jako třeba MUDr. Korbelářovi, skládám dokonce hlubokou poklonu.
A mladí se dnes k záchrance nehlásí? A jak dnes řeší absolventy lékařských fakult zákon?
Potřebujeme nalákat mladé lékaře s čerstvou atestací nebo alespoň tzv. kmenem, neboť úplní absolventi lékařských fakult, bohužel, u nás nesmí dle legislativy pracovat.
Situaci řešíme přemlouváním, nabízením všemožného, realizací ve vědecké práci, vzděláváním apod., ale nedostatek lékařů v přednemocniční neodkladné péči je celorepublikový problém. V současné době právě lékaře sháníme.
A jak tento problém vidíte vy osobně do budoucna?
Osobně si myslím, že je třeba připravovat legislativní prostředí a společnost na vyšší kompetence zdravotnických záchranářů tak, jak lékařů na záchrance ubývá. Nicméně na všech úrovních vidím horečnatou aktivitu, aby toto nenastalo a záchranky nezůstaly bez lékařů. My zde nejsme výjimkou.
Jak vypadá spolupráce s nemocnicemi v kraji?
Nemáme závažnější problémy. Síť nemocnic je v kraji dostatečně hustá. Pacienty je kam předávat. Otázka by měla spíše znít, jak vypadá spolupráce s občany Karlovarského kraje?
Co si pod tím můžeme představit?
Díky určité neinformovanosti či možná nezodpovědnosti některých občanů, ale i vypočítavosti lidí, kteří nechtějí čekat u lékaře nebo nechtějí jít k ošetření v pracovní době, se dostáváme na maximum naší možné kapacity a tzv. banální výjezdy blokují sanitky. A byť téměř 10 procent pacientů, co si nás zavolají, ponecháváme doma, vytěžují nás. Záchranka je od slova „zachránit", nikoli „převézt" pacienta s teplotou či bolestí zad trvající 2 týdny.
Můžete dát nějaký konkrétní příklad?
Na klíšťata skutečně nevyjíždíme, což ale neznamená, že neporadíme. Stejně tak jsou velkým problémem opilci, kteří zatěžují systém na všech úrovních od městské či státní policie přes záchranku až po zdravotnická zařízení. Nikdo na tyto lidi, kteří si působí sami opilost a poškozování organismu, neklade odpovědnost, naopak, odpovědnost a případně tresty jsou směrovány na ty, kteří se o ně starají.
Se kterými dalšími problémy se nyní krajská záchranka potýká?
Stále častěji jsou záchranka a volání na tísňovou linku využívány pro méně a méně závažné případy.
Co se týče těch málo závažných případů nám nezbývá než lidem po telefonu věřit zveličování jejich obtíží a výjezdové skupiny vysíláme. Skutečně za tím telefonem mají operátoři velmi těžkou práci, jen ucho a jejich zkušenost a proti nim stojí odpovědnost.
Přestože se operátoři ve zdravotnickém operačním středisku snaží tísňové výzvy vyřešit třeba radou či doporučením, ne vždy toto lze provést, a na místo jede výjezdová skupina.
Po příjezdu na místo a zjištění stavu necháváte některé pacienty například v domácím ošetřování?
I výjezdová skupina může ponechat pacienta na místě, jak už jsem říkal, asi v 10 procentech výjezdů do terénu tak činíme. Z údajů nemocnic ale víme, že více než polovina námi přivezených pacientů je následně po ambulantním ošetření propuštěna.
Spousta z nich jistě potřebovala vyšetření rentgenem či laboratoří, čímž záchranka nedisponuje. Ale část pacientů prostě nechtěla jen čekat v ambulancích, chtěla využít přednostního ošetření či nemá jak do nemocnice dojet či prostě žádnou akutní zdravotní péči v dosahu nemá a podobně.
Tato zbytečná volání ale mohou zbrzdit případnou pomoc lidem, kteří ji opravdu potřebují…
Závažné stavy se pak teoreticky při vytížení všech výjezdových skupin banalitami nemusí dočkat tak promptní pomoci, jak by bylo nejvhodnější. Zákonem stanovených 20 minut dodržíme vždy, protože naše síť výjezdových skupin je jedna z nejhustějších v ČR. Ale v případech například kříšení neboli resuscitace je to tedy děsivě dlouhá doba.
A co řidiči v Karlovarském kraji, dávají vám přednost, či jak se chovají, když vidí jet záchranku se zapnutými majáky?
Řidiči v Karlovarském kraji, řekl bych, jsou asi slušnější než jinde. A i přes nedávné drobné incidenty, z nich nejvážnější byl ten, kdy záchranáři nedočkavý řidič přejel nohu, myslím, že situace je dobrá. Troufám si říct, vyjadřuji osobní názor, protože detailní statistiky v této oblasti nevedeme, že řidiči Karlovarského kraje jsou k záchrance a „majákům" celkem ohleduplní.
Zvykli si řidiči i na vozy s lékařem? Tedy na takzvaný systém Rendez vous?
Řekl bych, že si též zvykli, že často nejede jen velká sanitka, ale jedou dvě, i ta malá s doktorem, k těm nejzávažnějším stavům.
Jak daleko je přemístění jáchymovské stanice do Ostrova?
Jednáme o lokalitě. Ve hře je integrované stanoviště, jehož součástí bude výjezdová základna záchranky. Všichni zainteresovaní do této problematiky jsou si vědomi nutnosti přesunu zpět do Ostrova z Jáchymova v co nejkratší době.
Nyní bude možnost přistávání vrtulníku v areálu krajského úřadu, je tedy ještě v plánu stavba vlastního heliportu?
Krajská záchranka neplánuje v roce 2015 a ani do roku 2016 nebude žádat o finance na vlastní heliport. Vrtulník může přistát na letišti nebo i v areálu krajského úřadu, ale rovněž leckde jinde. Úloha letecké záchranné služby je především v transportu pacienta z terénu z místa primárního zásahu například do traumacentra.
Žádné komentáře doposud nebyly přidány.
Přidat komentář